f_zaklad
 
 

 

 
 

Nautilus

Sto let už bloudí kapitán
s touhou být sám, sám svůj pán
vyznání hloubek vodních skrývá
tisíce mil - se jménem „N".

Sirény kvílí v mělčinách,
ječivý chór malstrémů
mořským vlkům z hlubin zpívá.
Nautilus zlému uniká

Kolik ještě stránek z lodních knih
popíše sám oceán?
Kolik jej bouří ještě čeká?
Kolik ještě pohřbí odvážných?

A lidé si váží hrdinů
hrdinský čin zvedá nás
ze sedadel bídy, zla a zvůle,
v bažinách nenávisti, v tmách

Nautilus dál uniká
pozemským stínům násilí.
Mobilis dál zůstává,
loď čistých srdcí připlouvá.

Hroutí se skály, co příboj vzal.
Ledy se hnou od pólů.
Volné moře šanci dává
všem plavcům odvážným

Společnou cestou se můžem dát,
společný cíl mává nám.
Na stejné lodi k stejným hvězdám
pod známou vlajkou s velkým „N".

A budeme si vážit hrdinů,
minulost nás spoutává,
někdy tak těžce chápeme význam hrdinství
- to posoudí až čas

Ještě pár listů z lodních knih
počmárat jen zbývá nám,
ještě pár bouří na nás čeká
a přístav lásky příjme nás!

Nautilus dál uniká
pozemským stínům násilí,
mobilis dál zůstává,
loď čistých srdcí připlouvá.

Nautilus dál uniká
pozemským stínům násilí
mobilis dál zůstává
hleď – koráb náš připlouvá k přístavu láska ...

 

back