Ráchel
Někdo má sílu – je rváč,
někomu zůstal jen pláč.
Někomu patří svět,
co chybí tobě? Co máš, krásná Ráchel?
Od boha půvab a šarm
víc, než byl jiným dán,
ale neplodná krása je drek,
bez Boha nic. Zoufáš, Ráchel
Padá tmavý závoj tvůj,
laser v očích máš,
zlatým a černým nebem pluj
Ten půvab a krása tvá
je míň než pouhý šarm
s osudem prohráváš Ráchel
Hledej záblesk cestou v tmách,
z rukou Jeho sálá!
Shoří klenby katedrál.
Za světlem stoupáš...
